Péče o dutinu ústní – co nejčastěji používáme
Sliny. Asi není třeba ptát se, jestli je znáte. Už jste ale někdy zažili pocit sucha v puse? To si člověk najednou uvědomí, že vůbec nějaké sliny existují a že v ten okamžik nějak hodně schází. A už jste slyšeli něco o umělé slině? Umělá slza ta jako ano, ale umělá slina? Já jsem to před časem slyšela poprvé. Dozvěděla jsem se o ní od mojí sestřenice, která pracuje jako laborantka v lékárně Fakultní nemocnice. Možná jsem objevila Ameriku. Možná to někdo už znáte a ve svojí práci jste se s ní setkali. Já teda ne, ale vidím v tom docela přínos pro naše klienty, pacienty a všechny o které pečujeme. Sliny nejsou životně důležité pro náš život, ale když začnou scházet vzniká potíž. Sliny jsou důležité zejména pro hygienu dutiny ústní a také jako součást trávícího systému. V tomto článku se chci podívat na to, jaké přípravky se nejčastěji v péči o nemocné používají.
Sliny se tvoří ve slinných žlázách, které jsou párovými orgány a jsou tři. Tedy ty velké jsou tři. Podjazyková, podčelistní a příušní slinná žláza. Ty další, drobnější slinné žlázy, jsou různě rozptýleny v dutině ústní. Sliny jsou produkovány nepřetržitě během celého dne, a jejich fyziologické množství za minutu je 0,5 ml, což za 24 hodin je 1,5 – 2 litry. V různých situacích jejich produkce může stoupnout až na 4 – 7 ml/hodinu. To už je opravdu hodně.
Složení slin se malinko liší v jednotlivých slinných žlázách, množstvím jednotlivých látek, které obsahují. Základní části, které sliny obsahují jsou voda, ta tvoří 99,4% složení, elektrolyty jakou jsou hydrogenuhličitany (anionty solí kyseliny uhličité), jod, kalium, chloridy, vápník a fosfáty a také organické látky, kam patří mucin, amyláza, lipáza a další. Velmi významnou složkou slin je mucin. Mucin je hlenovitá látka, která nám umožňuje polykání, pomáhá při žvýkání a také při artikulaci. Dále obsahují dva trávicí enzymy – amylázu a lipázu. Zatímco amyláza působí štěpení cukrů v dutině ústní, lipáza je aktivována ve velké míře až v kyselém prostředí žaludku a štěpí tuky.
Funkce slin je významná při příjmu potravy. Obalují sousto, usnadňují polykání, částečně rozpouští přijímanou stravu, a tím stimulují chuťové pohárky. Neustálá produkce slin napomáhá také jako čistící mechanismus pro dutinu ústní a jícnu. Sliny se svým složením podílí také na ochraně organizmu, imunitní ochraně díky dalším složkám jako jsou Lyzozyn, Laktoferrin a Imunoglobulin A.[1]
Xerostomie, suchost v ústech neboli nedostatečné množství slin představuje častý problém, který je opomíjen. Příčinou může být cela řada faktorů. Mezi příčiny patří například dehydratace, stres, emoční výkyvy nebo některé z užívaných léků. Léky, které mohou způsobovat snížení tvorby slin je celá řada. Jsou například diuretika, antihypertenziva, anticholinergika, antihistaminika, spasmolytika, blokátory
kalciových kanálů, antidepresiva, antipsychotika, analgetika, opiáty, hypnotika a kortikoidy. Tyto léky většinou způsobují sníženou klidovou salivaci, tu stimulovanou salivaci neovlivňují. Dalšími faktory, které tvorbu slin ovlivňují jsou oproti lékovým hůře ovlivnitelné. Jedná se zejména o faktory jako jsou věk nebo změny slinných žláz, různá celková onemocnění – Diabetes mellitus, Alzheimerova demence, Parkinsonova choroba nebo onkologická terapie, radiační léčba a terapie cytostatiky, při kterých dochází k trvalému poškození slinné sekrece.[2]
Mezi nejčastější projevy nedostatečné tvorby slin a suché sliznice patří změny v polykání a neschopnosti polknout sušší sousto. Dále tím, že sliznice nejsou dostatečně zvlhčovány dochází k drobným poraněním a trhlinkám na sliznicích dutiny ústní. U pacientů používající zubní náhrady můžou mít sklon ke vzniku dekubitů a otlačenin. Na jazyku se může objevit zánik papil a dochází k jeho vyhlazení, zejména na jeho hřbetní části. Tomuto postižení jazyka říkáme atrofická glositida.[3] Lidé trpící nedostatečnou tvorbou slin velmi často trpí různými infekcemi sliznic dutiny ústní, nejčastěji kvasinkovým onemocněním – orální kandidózou při přemnožení kvasinek Candida albicans v dutině ústní. Na sliznicích se objevuje bílý povlak, který lze lehkým tlakem odstranit, a který se projevuje pálivým pocitem na jazyku a sliznic.[4] Vlivem nedostatku slin dochází také ze zvýšené kazivosti zubů, způsobené omezenou antibakteriální funkci slin. Kromě těchto všech příznaků pocit nedostatku slin, respektive pocit suchých úst, zároveň ovlivňují psychický stav a každodenní komfort.
V naší práci se setkáváme se suchostí v ústech u klientů nebo pacientů velmi často. Ať už u pacientů, kteří často berou velké množství léků, které tvorbu slin významně ovlivňují, tak u starších klientů, kde se funkce slin věkem snižuje. Jaké jsou možnosti řešení těchto potíží? V případě, že je možné odstranit příčinu, tedy kauzální terapie, je jasnou volbou. Jinak se zaměříme na léčbu příznaků, tedy terapii symptomatickou. Vždy tyto postupy ale řeší lékař. Mezi základní preventivní postupy patří správná hygienická péče, vhodná dietní opatření, zvýšení příjmu tekutin, omezení alkoholu a kofeinu, omezení kouření nebo správná substituce pomocí vhodných přípravků. My se podíváme, co můžeme udělat pro zvýšení komfortu našich pacientů nebo klientů my.
Základem bude správná a důsledná péče o hygienu dutiny ústní. Správná péče o dutinu ústní a zuby je prevencí celé řady potíží, ale má také stránku psychologickou. Moci si zdravými ústy dopřát to, co mi chutná a co mám rád nebo moci bez potíží komunikovat. Zde bychom se mohli vrhnou na téma, jak postupovat při provádění hygieny pomocí konceptu Bazální stimulace, ale to si necháme na jindy a jiný článek. Na co se teď podíváme, bude právě to, co se na hygienu dutiny ústní používá, jak se provádí a jaké přípravky máme k dispozici. Cílem správné hygieny je především prevence zubních kazů, odstranění plaku, udržení čistých zubů, sliznic, jazyka a samozřejmě jde také o komfort samotného člověka.
U těch, kteří jsou schopní aktivního zapojení do sebepéče, určitě zapojujeme. Nejběžněji využívanými možnostmi je péče o zuby a dutinu ústní pomocí zubního kartáčku a zubní pasty. V případě, že je pacient aktivní, provádí v rámci možností hygienu sám, případně s dopomocí. Metody, které lze volit je zase celá řada. Tato mechanická očista je v podstatě tou nejzásadnější, ale také v řadě případů velmi náročná. Vhodné je užívání preparátů s vyšším obsahem fluoridu, který jako jediný nejlépe funguje jako prevence zubního kazu. U našich pacientů a klientů je zvýšená péče o dutinu ústní naprosto nezbytnou součástí péče a její frekvence by měla být častější než u běžné zdravé populace. Další možností, jak zabránit pocitu suchých sliznic v dutině ústní, je žvýkání žvýkaček, žvýkacích tablet nebo různých pastilek. V těchto případech jsou povolena umělá sladidla. Tímto způsobem aktivovaná salivace je spojená s aktivní účastí nemocného. V případě, že klient nespolupracuje je nutné zvolit jinou variantu. V případě, že musíme nemocnému dutinu ústní aktivně zvlhčovat je vhodná k náhradě sliny čistá voda, neslazené minerálky, neslazený čaj nebo mléko, které je nejvíce svým složením slině podobné.[5]
Jaké jsou možnosti v péči o dutinu ústní a jaké přípravky nejčastěji v péči využíváme si teď projdeme. Tantum verde je velmi často užívaným přípravkem. Jeho účinek je protizánětlivý, desinfekční a také tlumí bolest. Využívá se při léčbě zánětů a otoků v dutině ústní, při paradentóze, při výskytu aft v dutině ústní. Stopangin má znecitlivující a desinfekční účinek. Využívá se při zánětlivých a infekčních onemocněních v dutině ústní. Dalším často používaným přípravkem je také Herbadent, bylinný přípravek obsahující extrakty z řepíku, šalvěje, heřmánku nebo také fenyklu, hřebíčku a máty. Pomáhá při zánětech a krvácení z dásní, paradentózy nebo při výskytu aft. Také často využívaným přípravkem je Corsodyl, který se používá v preventivní péči, při zánětlivých procesech v dutině ústní, při krvácení a paradentóze. U používání výrobce uvádí 14denní používání a přerušení jeho používání na 2 – 4 týdny. Posledním, který zde uvedu je Parodontax. Jeho účinek je antibakteriální a pomáhá při krvácení dásní a podráždění ústní sliznice. Jeho účinek v dutině ústní přetrvává po několik hodin.
Další, často využívané jsou Pagavit vatové tyčinky. Tyto tyčinky jsou ochucené přírodním citronovým extraktem, obohacené o glycerin a 1% natriumbenzoát pro podporu tvorby slin. Tyto tyčinky pomáhají zvlhčovat sliznice a zvyšováním produkce slin pomáhají v samočistící funkci dutiny ústní. Nelouží ovšem k čištění zubů. Občas se ještě můžeme setkat s použitím Boraxglycerinu a Borglycerinu. Boraxglycerin bývá také ještě
občas používán. Tento přípravek se využíval jako lokální antimykotikum při výskytu soor v dutině ústní, k potírání aftů a k vytírání dutiny ústní u ležících nemocných. Jeho využití ale už delší dobu není doporučováno. Borglycerin se používal v nižších koncentracích v podobných indikacích, ale pro jeho vyšší kyselost bylo zapotřebí vždy zvolit vhodnou koncentraci a používat s opatrností. Právě pro své velmi nízké pH je nevhodný na sliznici dutiny ústní.[6]
Přírodní možností je využití účinku bylin. Nejčastěji se využívá šalvěj nebo heřmánek. Šalvěj lékařská má silně antibakterální a protizánětlivý účinek. Omezuje růst bakterií a působí také proti zápachu. Připravuje se jako odvar, kdy vložíme listy šalvěje do studené vody, přivedeme k varu, krátce povaříme a necháme ještě luhovat. Heřmánek pravý má proti šalvěji silně zklidňující účinky. Užívá se zejména v akutních stavech zánětů dásní. Jeho použití je jako vytírání nebo se dá využít jako zmrazený (kostky ledu) a jeho účinek se tím zvyšuje.
Umělá slina je také jednou z možností. Podle toho, co jsem k umělé slině našla, se jeví její používání jako zastaralé a údajně je vnímána při používání jako chuťově nepříjemná. Umělá slina, kterou lze připravit jako magistraliter v lékárně, obsahuje složku pilokarpin. Tato složka, která stimuluje tvorbu slin, má hořkou chuť, která je redukována pomocí xylitolového sladidla. Případně existuje celá řada preparátů vyráběných různými firmami. Tyto přípravky jsou ale poněkud finančně náročnější. Cenově vycházejí cca 150 – 240,- Kč v 50 ml balení.
Jistě bychom našli celou řadu dalších přípravků nebo možností. Další důležitým faktem je, že u dlouhodobého užívání jakýchkoliv přípravků může vznikat rezistence a proto je vhodné přípravky po určité době střídat. Každopádně nejdůležitější je mechanická očista od zubního plaku. Používání zubního kartáčku a správná technika čištění je zásadní. Na co je nutné nezapomínat je péče o sliznice, jazyk a očistu od zbytkových slin, které se často drží jako „hladinka“ v dutině ústní. Důležitou součástí je také péče o snímatelné náhrady a jejich čištění a používání. Tomuto tématu se budu věnovat v dalším díle.
Seznam literatury
[1] OTOMAR KITTNAR A KOL. Lékařská fyziologie. Grada Publishing, a.s. 2011
[2] VOKURKA J., A. FASSMAN, L. IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ. Xerostomie. LKS. Brno, 2013, roč. 23, č. 6, s. 119-142 (43-54)
[3] SLEZÁK, R., E. RENCOVÁ, J. KREJSEK. Sjögrenův syndrom – polysystémové onemocnění. Pohled stomatologa, oftamologa a klinického imunologa [online]. 2003,
[4] TOPINKOVÁ, E. Obrazový atlas chorobných stavů: diferenciální diagnostika. Grada publishing, 2006
[5] SAMARAWICKRAMA DY. Saliva substitutes: how effective and safe are they? Oral Dis 2002
[6] https://lekarnici.cz/borglycerin-vs-boraxglycerin/
